face.jpg
Zde můžete umístit informace o autorovi stránek
Amatérské stránky věnované provozu na pardubickém letišti aneb pohled z druhé strany plotu okem spottera.

V rubrice Provoz LKPD budu postupně přidávat fotografie zajímavých, ale i běžných pohybů na pardubickém letišti. Přednost budou mít aktuální věci, ale postupně se budu snažit přidávat fotografie staršího data a vytvářet další rubriky věnované konkrétním tématům. Ať už z prostředí LKPD či z airshow a podobných akcí.
Editace stránek je poměrně časově náročná, tak se prosím nedivte, že to půjde velmi pomalu :) Kvalita fotografií je bohužel taková, jakou tento web a hlavně jeho kapacita nabízí. Chci jich zde publikovat co nejvíce, avšak to lze jen na úkor menších rozměrů a tím i rozlišení. Některé mé fotografie v lepší kvalitě však naleznete na serverech planes.cz, aeroplany.cz, planecrazy.sk a russianplanes.net.
Zahájení linky UN461/2 Pardubice - Petrohrad.
Zahájení linky UN461/2 Pardubice - Petrohrad.

Transaero Airlines

Společnost Transaero Airlines byla v posledních letech svého působení druhým největším přepravcem v Rusku. Byla založena v roce 1991 a postupně se vypracovala v největšího konkurenta léty prověřeného a do té doby v podstatě monopolního Aeroflotu. Transaero létalo pod volacím znakem TSO (hlásilo se jako Trans Soviet) a jednotlivé lety měli přidělený kód UN. Své hlavní základny mělo v Moskvě - Domodědovu, Petrohradu a Jekatěrinburgu. Celkově obsluhovalo více než 100 destinací do Evropy, Asie a Severní Ameriky.

Transaero původně zahajovalo lety s propůjčenými letadly. V roce 1992 přijali do své flotily první Iljušin Il-86. Během historie se ve flotile vystřídalo mnoho typů: DC-10, Tu-154, Il-86, A310, B737-200 nebo B757-200. K 12. červenci 2015 mělo Transaero ve flotile 98 aktivních letounů. Jednouličkové (narrowbody) letouny na krátké a střední tratě zastupují letouny Boeing 737 ve verzích -300 (3 kusy), -400 (5 kusů), -500 (14 kusů včetně jednoho ve VIP konfiguraci), -700 (7 kusů) a -800 (18 kusů). Dálkovou flotilu víceuličkových (widebody) tvoří letouny Boeing 767 ve verzi -200 (2 kusy) a -300 (16), Boeing 777 verze -200 (9 kusů) a -300 (5 kusů). Největším typem ve flotile je pak Boeing 747 ve verzi -400 (14 kusů). V minulosti provozovalo i starší verze -200 (vyřazeny v r. 2011) a -300 (vyřazeny v r. 2014). Jediným ruským typem ve flotile je Tupolev Tu-214 (3 kusy) a nákladní Tupolev Tu-204-100C (2 kusy).
Do budoucna mělo Transaero v plánu flotilu rozšířit a omladit. V oblasti malých letounů bylo objednáno dalších 10 kusů B737-800, dále nové Airbusy A320neo (8 kusů, náhrada za B733 a B734) a Suchoj Superjet (6 kusů). V plánu bylo nakoupit postupně až 30 Airbusů A321, kvůli škrtům se pevná objednávka změnila pouze na 6 kusů, z nichž se stihly převzít a nasadit do provozu pouze 2. Polepšit si měla i flotila widebody. Jako náhrada za B762 byly objednány Boeingy 787-8 Dreamliner (4 kusy), Airbusy A380 (4 kusy, nahradí B743) a Boeingy 747-8I (4 kusy). Objednávka Dreamlinerů byla zrušena a po stále zhoršující se situaci společnosti a vyhlášení úpadku potkal stejný osud i objednávku zbylých widebody. Takřka čistě boeingovská flotila se alespoň v závěru existence společnosti lehce namíchala i s evropským výrobcem. Kdyby došlo k převzetí objednaných widebody, bylo by spolu s Lufthansou a Korean Air Transaero třetí společností, která by měla ve flotile společně oba největší letouny Boeingu a Airbusu. K tomu už však nedojde.

Do Pardubic Transaero poprvé zavítalo 19. listopadu 2006, premiéru obstaral B737-400 registrace EI-DDK. První lety uskutečnili formou pravidelného charteru, avšak už 21. ledna 2007 dostalo spojení Pardubice - Moskva s kódem UN361/2 status pravidelné linky. Frekvence letů byla jednou týdně, postupně se zvýšila na 3x týdně a v současné době je to 8x týdně (v neděli 2x). Druhé lety mají kód UN363/4. Transaero provozuje rovněž druhou pravidelnou linku Pardubice - Petrohrad, která byla zahájena 25. května 2012. Tato linka létá pod kódem UN461 jednou týdně, v letním letovém řádu 2013 létala 2x týdně. Poslední destinací se v letním letovém řádu 2013 stal Jekatěrinburg. Ten byl 1x týdně nalétáván spolu s Moskvou, kdy letoun ráno přiletěl jako spoj UN361 z Moskvy, odletěl rotaci do Jekatěrinburgu jako UN9863/4 a vracel se zpět do Moskvy jako UN362. Spojení mělo charakter pravidelného charteru a s koncem letního letového řádu bylo ukončeno. Několik rotací tohoto charteru bylo uskutečněno ještě v období vánočních a novoročních charterů 2013/2014. Dále, většinou v období Vánoc, Velikonoc a ruských státních svátků, jsou vypravovány mimořádné chartery.
Počátkem roku 2015 došlo k událostem, které výrazně utlumily výskyt Transaera v Pardubicích. S prohlubující se ukrajinskou krizí a sankcemi vůči Rusku ubylo cestujících z Moskvy. Navíc byla uvolněna smlouva mezi ČR a Ruskem, kdy mezi Moskvou a Prahou mohl operovat pouze jeden dopravce z každé země. Transaero tak přesunulo hlavní spojení s Moskvou do Prahy, v Pardubicích zredukovalo 8 rotací na pouhé dvě a ty nakonec před začátkem léta zrušilo. Zůstala tak pouze linka do Petrohradu (obsluhována B737-300) s rotací jednou týdně. Pro spottery má přesun do Prahy o to hořčí příchuť v tom, že jsou na tamní linku nasazovány B737 NG a v případě mimořádných charterů nebo navýšení kapacity B767, patrně lze o svátcích očekávat i B747. Nově se na lince objevily zbrusunové A321. Tím Pardubicích tak po 8 letech zlatá éra Transaera skončila.
V září však události nabrali rychlý spád a konec existence ohlásila samotná společnost Transaero. Kvůli dlouhotrvající insolvenci a dluhu více než 38 mld. korun došlo k ohlášení řízeného bankrotu. Společnosti nevyšla ani záchrana v podobě převzetí Aeroflotem. Postupně byl přerušen prodej letenek a začalo utlumování mezinárodních letů. Některé byly rušeny bez náhrady, některé byly obslouženy linkami Aeroflotu, zbytek z posledních sil společnost odlétala sama. Konečný útlum a zastavení letů byl nejprve ohlášen na začátek (mezinárodní) a polovinu (tuzemské) října, nakonec došlo k posunu na polovinu prosince. Dosud fungující linka Petrohrad-Pardubice byla udržena až do samého konce, tedy do konce letního letového řádu. Od zimního letového řádu s linkou společnost nepočítala ani před ohlášením úpadku. Poslední let do Pardubic vykonalo Transaero Airlines 24. října 2015 s B737-400 registrace EI-CZK.
Lety do Pardubic byly obsluhovány výhradně boeingy 737, převážně verzí tzv. classic generation (-300, -400, -500). Next generation byla nasazována spíše na mimořádné chartery a navýšení kapacity na linkách. Byť novězískané -700vky pravidelně létaly linkové lety během zimy 2012/13. Pouze jednou se v Pardubicích objevil typ B767-300ER jako změna typu na lince.

Následující galerie obsahuje fotografie všech letounů z flotily, které LKPD navštívily. Chybí pouze B735 reg. EI-DTU, kterého jsem vyfotit nestihl (nyní odstaven) a B738 reg. EI-RUC, který přiletěl za nepříznivého počasí.
B737-300
EI-CXN

EI-CXN

737-329, vyroben 1987, předchozí provozovatelé Sabena a UG, u Transaera od května 2002.
EI-CXR

EI-CXR

737-329, vyroben 1989, předchozí provozovatelé Sabena a Air Ukraine, u Transaera od června 2002.
EI-DOH

EI-DOH

737-31S, vyroben 1997, předchozí provozovatelé Deutsche BA, Fly-DBA, Air Sahara, Air One a Air Italy. U Transaera létá od srpna 2011.
EI-ERP

EI-ERP

737-33S, vyroben 1998, předchozí provozovatelé Varig a Norwegian Air Shuttle, u Transaera od května 2011.
B737-400
EI-CXK

EI-CXK

737-4S3, vyroben 1992, dříve u British Midland Airways, GB Airways a Skynet Airlines. U TSO od září 2004.
EI-CZK

EI-CZK

737-4Y0, vyroben 1989, dříve u Cayman Airways, Istanbul Airlines, FSB, Royal Airways a Skynet Airlines. U TSO od srpna 2004.
EI-DDK

EI-DDK

737-4S3, vyroben 1989, předchozí provozovatelé Air Europe, Markair, Jet Airways, Sahara India Airlines a JAT Airlines, u TSO od prosince 2003.
EI-DDY

EI-DDY

737-4Y0, vyroben 1991, dříve u Turkish Airlines a Malév. U TSO od května 2004.
EI-DNM

EI-DNM

737-4S3, vyroben 1989, dříve u Air Europe, Markair, Jet Airways, Sahara India Airlines, Air Sahara a Futura International. U TSO od března 2006.
B737-500
EI-DTV

EI-DTV

737-5Y0, vyroben 1992, dříve u China Southern Airlines. U TSO od února 2007.
EI-DTW

EI-DTW

737-5Y0, vyroben 1992, dříve u China Southern Airlines. U TSO od ledna 2007.
EI-DTX

EI-DTX

737-8Q8, vyroben 1997, dříve u Rio Soul, Lithuanian Airlines, Interstate a Jamal. U TSO od ledna 2007.
EI-UNG

EI-UNG

737-524, vyroben 1998, dříve u Continental Airlines, u TSO od května 2011.
VP-BPA

VP-BPA

737-5K5, vyroben 1991, dříve u Hapag Lloyd, Air Zena Georgian Airlines, Hapag Lloyd Express a TUIfly. U TSO od července 2007.
VP-BPD

VP-BPD

737-5K5, vyroben 1991, dříve u Hapag Lloyd, Galaxy Airways, Air Senegal International, Hapag Lloyd Express a TUIfly. U TSO od května 2007.
VP-BYI

VP-BYI

737-524, vyroben 1998, dříve u Continental Airlines, u TSO od prosince 2007.
VP-BYJ

VP-BYJ

737-524, vyroben 1998, dříve u Continental Airlines, u TSO od dubna 2008.
VP-BYN

VP-BYN

737-524, vyroben 1998, dříve u Continental Airlines, u TSO od října 2010.
VP-BYO

VP-BYO

737-524, vyroben 1998, dříve u Continental Airlines, u TSO od srpna 2010.
VP-BYP

VP-BYP

737-524, vyroben 1998, dříve u Continental Airlines, u TSO od července 2009.
VP-BYQ

VP-BYQ

737-524, vyroben 1998, dříve u Continental Airlines, u TSO od května 2010.
VP-BYT

VP-BYT

737-524, vyroben 1998, dříve u Continental Airlines, u TSO od června 2009.
B737-700
EI-EUZ

EI-EUZ

737-7Q8, vyroben 2004, dříve u Malév. U TSO od dubna 2012.
EI-EUX

EI-EUX

737-7Q8, vyroben 2004, dříve u Malév. U TSO od května 2012.
EI-ETX

EI-ETX

737-7Q8, vyroben 2005, dříve u Malév. U TSO od června 2012.
EI-EUW

EI-EUW

737-7Q8, vyroben 2004, dříve u Malév. U TSO od června 2012.
EI-EUY

EI-EUY

737-7Q8, vyroben 2004, dříve u Malév. U TSO od června 2012.
B737-800
EI-EDZ

EI-EDZ

737-8K5, vyroben 1998, dříve u Hapag Lloyd a TUIfly. U TSO od června 2009.
EI-EEA

EI-EEA

737-8K5, vyroben 1998, dříve u Hapag Lloyd a TUIfly. U TSO od června 2009.
EI-UNJ

EI-UNJ

737-86J, vyroben 2011, zcela nový předán TSO v srpnu 2011.
EI-UNK

EI-UNK

737-86J, vyroben 2011 původně pro Air Berlin, převzat TSO v srpnu 2011.
EI-RUA

EI-RUA

737-86J, vyroben 1999, dříve u Air Berlin. U TSO od ledna 2012.
EI-RUB

EI-RUB

737-85P, vyroben 2007, dříve u Air Europa. U TSO od prosince 2011.
EI-RUG

EI-RUG

737-86N, vyroben 1999, dříve u Futura International, Ryan Int, Air Sahara a JetLite. U TSO od května 2012.
EI-RUE

EI-RUE

737-85P, vyroben 2000, dříve u Air Europa. U TSO od května 2012.
EI-RUF

EI-RUF

737-85P, vyroben 2000, dříve u Air Europa. U TSO od července 2012.
EI-RUJ

EI-RUJ

737-81Q, vyroben 1999, dříve u Tombo Aviation, Sahara India Airlines, Air Sahara, JetLite a JetKonnect. U TSO od července 2013.
EI-RUK

EI-RUK

737-86N, vyroben 2000, dříve u Futura International, Ryan Int a SpiceJet. U TSO od listopadu 2013.
B767-300
EI-UNB

EI-UNB

767-3P6/ER, vyroben 1994, dříve u Gulf Air a Gulf Traveller. U TSO od února 2008.
Copyright 2015 © Kuba Jirásek.
Veškeré použití fotografií či textů pouze se svolením autora!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one