face.jpg
Zde můžete umístit informace o autorovi stránek
Amatérské stránky věnované provozu na pardubickém letišti aneb pohled z druhé strany plotu okem spottera.

V rubrice Provoz LKPD budu postupně přidávat fotografie zajímavých, ale i běžných pohybů na pardubickém letišti. Přednost budou mít aktuální věci, ale postupně se budu snažit přidávat fotografie staršího data a vytvářet další rubriky věnované konkrétním tématům. Ať už z prostředí LKPD či z airshow a podobných akcí.
Editace stránek je poměrně časově náročná, tak se prosím nedivte, že to půjde velmi pomalu :) Kvalita fotografií je bohužel taková, jakou tento web a hlavně jeho kapacita nabízí. Chci jich zde publikovat co nejvíce, avšak to lze jen na úkor menších rozměrů a tím i rozlišení. Některé mé fotografie v lepší kvalitě však naleznete na serverech planes.cz, aeroplany.cz, planecrazy.sk a russianplanes.net.
Zahájení linky UN461/2 Pardubice - Petrohrad.
Zahájení linky UN461/2 Pardubice - Petrohrad.

Rubriky

Naváděcí řada v noci.
Naváděcí řada v noci.
"Bůh člověku do života nezapočítává čas, který stráví prohlížením fotek letadel."

— Barrett Tillman, letecký historik a spisovatel
Pardubice se právem dají považovat za kolébku aviatiky v Čechách. Základem tohoto faktu je místní rodák Ing. Jan Kašpar, který se svým strojem typu Blériot vykonal legendární let z Pardubic do pražské Chuchle. Kašpar však tehdy nestartoval z místa, kde současné letiště leží.

Růst letiště v současné poloze mezi Popkovicemi, Starým Mateřovem a Starými Jesenčany nastal ke konci 20. let minulého století, kdy byl založen Východočeský aeroklub Pardubice. Ten zde své aktivity prováděl až do roku 1939, kdy při okupaci zabrali letiště Němci. Během války zde měla Luftwaffe umístěny převážně výcvikové jednotky. Ke konci války zde sídlily i bojové jednotky se stíhacími letouny. Letiště se stalo rovněž terčem spojeneckých náletů a bylo několikrát bombardováno.

Po válce se na letiště na krátkou dobu opět vrátily civilní letouny aeroklubu. Avšak rok 1948 přinesl změny a letiště se naplno stalo vojenským. Vojenský pobyt na pardubickém letišti znamenal vybudovat betonovou vzletovou a přistávací dráhu v délce 2500 metrů za dosavadní travnaté plochy. Po letecké vojenské akademii zde působil 4. stíhací letecký pluk a 18. stíhací pluk. Postupně se zde používaly letouny S-199, MiG-15, C-2, C-5, C-11, MiG-19S, MiG-19PM, MiG-21F, vrtulníky Mi-1. Působil zde i 47. průskumný letecký pluk s letouny MiG-21R, Il-28L a Il-14, později vyzbrojen Su-22. Od roku 1986 zde byl dislokován 30. bitevní letecký pluk s letouny Su-25K. Celá tato vojenská éra od poválečných let po 90. léta znamenala postupnou celkovou modernizaci letiště přizpůsobovanou vždy daným vojenským účelům - vzletová a přistávací dráha, popojížděcí systémy, odolné hangáry, řídící věže, technické zázemí, servisní a opravárenské objekty, ubytovací zařízení, kasárna a další zařízení, která daly celému komplexu podobu moderniho letiště a dnešní stávající podobu.

Od r.1994 zde působila 34. základna školního letectva. Základna vznikla z původního 30. bitevního leteckého pluku, dislokovaného v téže posádce. Zmíněný útvar byl vytvořen v roce 1956 jako 26. stíhací letecký pluk na letišti v Hradčanech. Na podzim 1958 byl přejmenován na 30. stíhací bombardovací letecký pluk "Ostravský". Administrativně tak převzal název a tradice zrušeného 30. bitevního leteckého pluku "Ostravského" z Piešťan, vytvořeného v roce 1945 jako 3. bitevní letecký pluk 1. čs. smíšené letecké divize v SSSR. Nový 30. stíhací bombardovací letecký pluk se v roce 1959 přesunul do Hradce Králové. V polovině 80. let proběhlo jeho přezbrojení, spojené s reorganizací na 30. bitevní letecký pluk a redislokací do Pardubic. Zde setrval až do roku 1994, kdy z jeho podstaty dnem 1. listopadu vznikla základna školního letectva. V době svého vytvoření byla základna zahrnuta mezi útvary 3. sboru taktického letectva. Od roku 1997 základna příslušela pod Velitelství vzdušných sil.

V roce 1993 začíná na letišti smíšený civilní / vojenský provoz. Na letišti v civilní sféře a to jak v obchodní, tak osobní přepravě působí akciová společnost East Bohemian Airport a letiště má statut mezinárodního. K účelům civilního provozu byla zrekonstruována menší odbavovací hala a tranzitní hala, v jihozápadní části letiště je skladová oblast s 18 hangáry o celkové ploše 8500 m2. V roce 2011 byla zmodernizováno naváděcí osvětlení a letiště je tak schopno působit dle ICAO kategorie CAT1. O rok později bylo na západě vybudováno nové zázemí pro techniky, sklad pohonných hmot a rozšířeny pojížděcí dráhy D, C, W a západní stojánka. V polovině roku 2013 byla schválena studie EIA pro výstavbu nového terminálu. Po sérii dlouhých protahování, opakování tendrů a různých dohadů o ceně je naděje na začátek výstavby v roce 2016.
Pravidelné letecké spojení donedávna obstarávala ruská společnost Transaero Airlines linkou do Petrohradu (dříve navíc Moskva a Jekatěrinburg). Po jejím krachu v říjnu 2015 nemají Pardubice pravidelné letecké spojení. Dále jsou provozovány pravidelné chartery, letní dovolenkářské lety (nejčastěji Bulharsko, Turecko a Řecko) i nahodilé lety malých letounů kategorie business jet. Pozadu nezůstává ani nákladní přeprava, ať už pro vojenské či civilní účely.

Současný vojenský provoz letiště zastupuje Centrum leteckého výcviku (CLV), spadající pod podnik LOM Praha. V Pardubicích se cvičí budoucí piloti AČR na letounech Z-142 (9 kusů), L-39 Albatros (7 kusů, z toho aktivní 3), Let L-410 Turbolet (2 kusy) a jednom Evektoru EV-97 Eurostar. Rovněž zde probíhá i výcvik na vrtulnících, CLV disponuje typy Mil Mi-2 (6 kusů) a Mil Mi-17 (5 kusů). Vrtulníky využívány i pro výcvik zahraničích pilotů. Letiště dále slouží jako záložní pro základnu v Čáslavi, v případě výluky jsou zde umístěny stíhací letouny JAS-39 Gripen a bitevníky L 159 ALCA. Rovněž je používáno pro potřeby NATO, nejčastěji ho pro výcvikové lety využívají letouny E-3A Sentry z německého Geilenkirchenu.

Základní charakteristiky:

typ: mezinárodní veřejné letiště
poloha: 50° 0´ 48" s. š.; 15° 44´ 19" v. d.; 226 m n. m.
dráha: 2500x75 m beton, směr 09/27
přibližovací prostředky: CAT1, ILS ve směru 27
kódy: LKPD (ICAO), PED (IATA)
frekvence: Věž 120.150 MHz, Approach 127.650 MHz
Dopravní letouny mívají i atraktivní zbarvení, zde pražský logojet B737-800 Travel Service.
Dopravní letouny mívají i atraktivní zbarvení, zde pražský logojet B737-800 Travel Service.
Cessna 525A, zástupce malých bizjetů.
Cessna 525A, zástupce malých bizjetů.
Zlíny Z-142C AF Centra leteckého výcviku
Zlíny Z-142C AF Centra leteckého výcviku
L-39C Albatros

L-39C Albatros

Mi-17 CLV

Mi-17 CLV

Vládní A319 na výcviku
Vládní A319 na výcviku
Boeing 737-500 Transaero Airlines
Boeing 737-500 Transaero Airlines
Spotting během příletu Boeingu 737-800 z Mallorcy.
Spotting během příletu Boeingu 737-800 z Mallorcy.
Diamond DA-40, zástupce general aviation.
Diamond DA-40, zástupce general aviation.
Boeing E-3A Sentry, letoun včasné výstrahy AWACS na výcviku.
Boeing E-3A Sentry, letoun včasné výstrahy AWACS na výcviku.
Antonov An-12, vzácný nákladní návštěvník.
Antonov An-12, vzácný nákladní návštěvník.
Iljušin Il-76TD-90VD, zástupce těžkého nákladního provozu.
Iljušin Il-76TD-90VD, zástupce těžkého nákladního provozu.
Pardubice jsou díky orientaci dráhy 09/27 pro spottery velmi příznivým letištěm, co do světla ale i dostupnosti míst. Na všech hlavních fotopozicích máte Slunce v zádech, tj. pohled z jihu na sever. V zimním období lze fotografovat po celý den tj. od východu do západu slunce bez většího vlivu na všechny nejvíce využívané fotopozice. V letním období je použitelnost fotopozic přibližně od 8 hodin ráno do 18 hodin večer, mimo tyto intervaly je slunce na druhé straně osy dráhy a možnosti focení v ideálním světle tak jsou omezené.
Jelikož jde celé letiště obejít podél plotu, může si fotograf vybrat takřka jakékoliv místo, které mu bude vyhovovat. V následujícím textu se pokusím vyjmenovat nejpoužívanější místa, včetně popisu přístupu k nim, zakreslení v mapě a fotoukázek.
U fotopozic podél plotu je dobré mít sebou štafle či schůdky (v západní části letiště jsou NEZBYTNÉ), minimálně čtyřstupňové, u plotu podél panelky doporučuju pro pohodlné focení pětistupňové. Podél plastového plotu, tedy na panelce k radarům viz další text, jsou nově instalované fotootvory pro focení bez štaflí. Vnitřní hrana kosočtverce má délku přes 20 cm a je tak vhodná pro pohodlné focení i s většími objektivy. Otvory jsou umístěny ve výšce cca 170 cm nad zemí.
1) Dolíček
Dolíček je pro pardubické spottery takřka již kultovním místem. Zde se při větších akcích scházejí všichni místní příznivci letectví a je to i místo, kde letový provoz pozoruje většina veřejnosti. Nedávno zde bylo vybudováno menší posezení s informační tabulí.
Místo se nachází přímo u světelné naváděcí řady ve směru dráhy 27. Z hlediska focení je vhodné pro celoroční fotografování přistávajících letadel na dráhu 27 a starty z 09, avšak letouny už jsou v tomto místě poměrně vysoko.
Přístupné je kdykoliv bez ohledu na počasí, pěšky ale i autem. Autem při příjezdu po silnici I/37 ze směru od Hradce Králové je přímo odbočka cca 100 metrů před mimoúrovňovou křižovatkou (kousek za naváděcí řadou) viz bod A v odkazu. Tou se cca po 100 metrech dostanete k cyklostezce, u které je možné zaparkovat. Ze směru od Chrudimi není možné na tuto cestu odbočit, proto je nutné použít jinou trasu - odbočit směrem do města (přes kruhový objezd, bod B) a poté odbočit do druhé ulice vlevo, Čacké, a opět vlevo o ulice K Dolíčku. Před podjezdem je zákaz vjezdu, na vlastní riziko je možné projet podjezdem až ke stadionu a zde zaparkovat bod C.
Samotná fotopozice je v bodě D.
map.jpg
2) Dolíček - naváděcí řada
Fotopozice se nachází bezprostředně vedle Dolíčku mezi plotem letiště a železnicí (bod A), vlastnosti má shodné jako předchozí fotopozice, je tedy možné fotit po celý den. Je to jedna z pozic, které jsou využívané v létě při pozdních příletech kdy už je Slunce za osou dráhy.
Nejlépe je pozice dostupná pěšky, přes Dolíček vede vyšlapaná stezka. Je nutné překonat říčku Jesenčanka přes improvizovanou lávku (bod B) z pražců a přejít koleje. Pozor! Lávka bývá při intenzivnějších deštích zatopena a není tak možné se v tomto období z Dolíčku k fotopozici dostat suchou nohou.
map2.jpg
3) Panelka
map3.png
4) Radary a TWY C
Pozice u přistávacích radarů (bod A) není tolik používaná, ale nouzově ji lze použít, když fotograf nemá k dispozici schůdky. Z malé vyvýšeniny lze zachytit přistání na dráhu 27, částečně i vzlety z 09. Na pozici se dostaneme pěšky z panelky od bodu C (viz přechozí mapa).
Pozice naproti TWY Charlie (bod B) je ze všech pozic na letišti nejhůře dostupná, lze se na ní dostat pouze pěšky kolem plotu buď z panelky nebo směrem od pozic u Starého Mateřova viz další text. V těchto místech vede podél plotu jen vyšlapaná stezka pro pěší a cyklisty, v deštivém období tedy může být lehce rozmáčená, při dlouhodobých deštích je na kole nesjízdná a pěšky dostupná pouze v patřičné obuvi.
Na této pozici však stoprocentně chytíte veškerý civilní provoz, ať přistává či startuje z jakékoliv dráhy. Jistota je to především pro malé civilní letouny a bizjety, které dráhu po přistání opouští právě spojkou Charlie. Na této pozici je také výhled na stojánku Mike, kde parkují velké nákladní letouny včetně An-124. Fotografové s objektivy s velkou ohniskovou vzdáleností mohou zkusit využít posed na kraji lesa (bod C).
map4.jpg
5) TWY D - přístup od Mateřova
Poslední hlavní pozicí je místo u prahu dráhy 09 a pojížděcí dráhy Delta. Místo je ideální pro focení přistání a startů letounů z dráhy 09 a dojezd velkých letadel po přistání na dráhu 27 a jejich pojíždění na stojánku západ, která je vyhrazena civilnímu provozu. Nejčastěji se využívá místo na konci polní cesty (bod A), odkud je možné pěšky pokračovat na předcházející pozici TWY C nebo místo přímo naproti TWY Delta (bod B).
Na pozici je možné dojet autem - odbočka ve Starém Mateřově u firmy Triton (bod C). Až k mostu přes Bylanku (bod D) vede zpevněná cesta, místy zablácená ale bez rizika uvíznutí. Za mostem posledních 100 metrů ke plotu vede polní cesta a u té platí stejné podmínky jako u polní cesty z Jesenčan - při dlouhodobém deštivém počasí se stává hůře sjízdnou a hrozí zapadnutí v blátě. V takovém případě lze auto zaparkovat u mostu a dále k plotu pokračovat pěšky. Z mostu lze na větší vzálenost fotit bez schůdků, ale opět je to spíše pro vlastníky objektivů s velkou ohniskovou vzdáleností. Podobně lze fotit i z posedu, který je přímo naproti TWY D (bod E), ale vstup na něj je vzhledem k jeho technickému stavu na vlastní nebezpečí.
map5.jpg
6) TWY D - přístup z Popkovic
Na místo k TWY D existuje ještě druhá cesta, která je navíc přístupná autem celoročně. Samotná pozice u brány na bývalé pojížděcí dráze k dnes již zrušeném rozptylu je vhodná spíše k odpolednímu focení pojíždějících letounů na TWY D, když už je Slunce za osou této pojížděčky.
K místu vede zpevněná pozemní komunikace, která začíná vedle odbočky k plochodrážnímu stadionu (bod A), směrem od Přelouče odbočka vpravo, směrem z Pardubic odbočka vlevo. Po 200 m se odbočí vpravo, dále stále rovně až vyjedete na bývalé pojížděcí dráze (bod B). POZOR! V tomto místě zaparkujte auto a dále ke plotu pokračujte pouze pěšky! Dříve bylo možné dojet ke bráně (bod C) a vojenská policie to tolerovala byť tam reálně byl zákaz vjezdu. Avšak tuto pojížděcí dráhu často používala partička dementních driftařů a jednoho krásného dne to jeden z nich napálil přímo do brány. Díky tomu si tohoto místa opět začala všímat vojenská i státní policie a překročení mostu v bodu B nekompromisně pokutuje a chystá se tam instalace nové závory, takže se vyplatí jít těch 100 metrů pěšky. V bráně jsou dostatečně velké otvory na prostrčení objektivu, takže částečně ji mohou využít fotografové bez schůdků, ale spíše jako nouzovku, v mezerách brány je omezený úhel pohledu.
map6.jpg
7) TWY D z boku
Závěrem bych ještě zmínil dvě pozice u Delty, které jsou vhodné především při večerním focení v létě, kdy je Slunce už za osou dráhy a není tedy ideální fotit z ostatních pozic. První je pozice přímo z boku TWY Delta (bod A), na které je možné fotit pojíždějící letouny, civilní stojánku a starty z dráhy 27 ve večerním nasvícení.
Druhá pozice je u brány k technickému zázemí (bod B). Lze ji využít spíše jako nouzovku bez schůdků a je spíše určena majitelům objektivů s větší ohniskovou vzdáleností. Bohužel její nevýhodou jsou stromky lemující příjezdovou cestu, které v určité pozici překáží v záběru.
Na pozici B se dá dojet autem, cesta je stejná jako v případě předchozí pozice na TWY Delta, tedy zpevněnou cestou od křižovatky u plochodrážního stadionu. Pozice B se nachází přímo u této cesty. K pozici A lze dojít od pozice B podél plotu pouze pěšky nebo na kole.
map7.jpg
Panelka je servisní cesta, která vede od prahu dráhy 27 až k přistávacím radarům, kde odbočuje k přehledovým radarům. Z hlediska focení se na ní nacházejí nejvíce používaná místa, jelikož zde lze fotit takřka veškerou činnost - přistání i starty z dráhy 27, starty z dráhy 09 a v omezené míře i přistání na 09 dle typu letounu. Ve východní části letiště sídlí CLV, lze tedy pozorovat veškerou vojenskou činnost.
Nejvyužívanější je práh dráhy naproti TWY Alfa (bod A), místo doteků při přistání na 27 nedaleko TWY Bravo (bod B) a konec panelky u brány radarů (bod C), kde je ideální k focení vzletů z 09, případně v tomto místě mají přistávající letouny otevřené reverzy. Nicméně dle chuti si fotograf může zvolit jakékoliv místo na této cestě. Jak už bylo řečeno v úvodním odstavci, u těchto fotopozic je dobré mít schůdky či štafle. Možnost nerušeného focení bez schůdků je na malém kopečku vedle pozice u TWY Alfa (bod D), kde je možné fotit letouny ve vzduchu nad prahem dráhy. U menších letounů už je však nutný objektiv s větší ohniskovou vzdáleností. NOVĚ je možné využít fotootvory u pozice A (3 kusy), B (3 plus 2 kousek vpravo od pozice) a C (1). Dále zde byl instalován pevný fotoval z panelů, který umožňuje ničím nerušené focení na pozici. Panel bude k dispozici celý rok kromě Aviatické pouti, kdy je rozebrán a bloky slouží jako zátaras kvůli autům.
Na panelku dříve bylo možné dojet autem polní cestou z Jesenčan. Kvůli neukázněným idiotům, kteří poničili zemědělcům pole byla na začátku cesty ve spolupráci s armádou instalována závora. Na panelku už je tedy možné dojít pouze pěšky, případně dojet na motorce. Při příjezdu do Jesenčan odbočte první doprava (směr od Dražkovic) nebo doleva (směr od Třebosic) a pokračujte na náves, zabočte u hospody a pokračujte cca 300 m až na konec ulice. V tomto místě (bod E) lze nechat auto a dále pokračujte po polní cestě pěšky až ke plotu.
pozice A

pozice A

DSC_1018.JPG
DSC_1017.JPG
DSC_1019.JPG
mezi A a B

mezi A a B

otvory jsou kousek vpravo od otvorů na pozici B
pozice B

pozice B

DSC_0005.JPG
DSC_0025.JPG
pozice C

pozice C

DSC_0006.JPG
DSC_0026.JPG
DSC_0410.JPG
Společnost Transaero Airlines byla v posledních letech svého působení druhým největším přepravcem v Rusku. Byla založena v roce 1991 a postupně se vypracovala v největšího konkurenta léty prověřeného a do té doby v podstatě monopolního Aeroflotu. Transaero létalo pod volacím znakem TSO (hlásilo se jako Trans Soviet) a jednotlivé lety měli přidělený kód UN. Své hlavní základny mělo v Moskvě - Domodědovu, Petrohradu a Jekatěrinburgu. Celkově obsluhovalo více než 100 destinací do Evropy, Asie a Severní Ameriky.

Transaero původně zahajovalo lety s propůjčenými letadly. V roce 1992 přijali do své flotily první Iljušin Il-86. Během historie se ve flotile vystřídalo mnoho typů: DC-10, Tu-154, Il-86, A310, B737-200 nebo B757-200. K 12. červenci 2015 mělo Transaero ve flotile 98 aktivních letounů. Jednouličkové (narrowbody) letouny na krátké a střední tratě zastupují letouny Boeing 737 ve verzích -300 (3 kusy), -400 (5 kusů), -500 (14 kusů včetně jednoho ve VIP konfiguraci), -700 (7 kusů) a -800 (18 kusů). Dálkovou flotilu víceuličkových (widebody) tvoří letouny Boeing 767 ve verzi -200 (2 kusy) a -300 (16), Boeing 777 verze -200 (9 kusů) a -300 (5 kusů). Největším typem ve flotile je pak Boeing 747 ve verzi -400 (14 kusů). V minulosti provozovalo i starší verze -200 (vyřazeny v r. 2011) a -300 (vyřazeny v r. 2014). Jediným ruským typem ve flotile je Tupolev Tu-214 (3 kusy) a nákladní Tupolev Tu-204-100C (2 kusy).
Do budoucna mělo Transaero v plánu flotilu rozšířit a omladit. V oblasti malých letounů bylo objednáno dalších 10 kusů B737-800, dále nové Airbusy A320neo (8 kusů, náhrada za B733 a B734) a Suchoj Superjet (6 kusů). V plánu bylo nakoupit postupně až 30 Airbusů A321, kvůli škrtům se pevná objednávka změnila pouze na 6 kusů, z nichž se stihly převzít a nasadit do provozu pouze 2. Polepšit si měla i flotila widebody. Jako náhrada za B762 byly objednány Boeingy 787-8 Dreamliner (4 kusy), Airbusy A380 (4 kusy, nahradí B743) a Boeingy 747-8I (4 kusy). Objednávka Dreamlinerů byla zrušena a po stále zhoršující se situaci společnosti a vyhlášení úpadku potkal stejný osud i objednávku zbylých widebody. Takřka čistě boeingovská flotila se alespoň v závěru existence společnosti lehce namíchala i s evropským výrobcem. Kdyby došlo k převzetí objednaných widebody, bylo by spolu s Lufthansou a Korean Air Transaero třetí společností, která by měla ve flotile společně oba největší letouny Boeingu a Airbusu. K tomu už však nedojde.

Do Pardubic Transaero poprvé zavítalo 19. listopadu 2006, premiéru obstaral B737-400 registrace EI-DDK. První lety uskutečnili formou pravidelného charteru, avšak už 21. ledna 2007 dostalo spojení Pardubice - Moskva s kódem UN361/2 status pravidelné linky. Frekvence letů byla jednou týdně, postupně se zvýšila na 3x týdně a v současné době je to 8x týdně (v neděli 2x). Druhé lety mají kód UN363/4. Transaero provozuje rovněž druhou pravidelnou linku Pardubice - Petrohrad, která byla zahájena 25. května 2012. Tato linka létá pod kódem UN461 jednou týdně, v letním letovém řádu 2013 létala 2x týdně. Poslední destinací se v letním letovém řádu 2013 stal Jekatěrinburg. Ten byl 1x týdně nalétáván spolu s Moskvou, kdy letoun ráno přiletěl jako spoj UN361 z Moskvy, odletěl rotaci do Jekatěrinburgu jako UN9863/4 a vracel se zpět do Moskvy jako UN362. Spojení mělo charakter pravidelného charteru a s koncem letního letového řádu bylo ukončeno. Několik rotací tohoto charteru bylo uskutečněno ještě v období vánočních a novoročních charterů 2013/2014. Dále, většinou v období Vánoc, Velikonoc a ruských státních svátků, jsou vypravovány mimořádné chartery.
Počátkem roku 2015 došlo k událostem, které výrazně utlumily výskyt Transaera v Pardubicích. S prohlubující se ukrajinskou krizí a sankcemi vůči Rusku ubylo cestujících z Moskvy. Navíc byla uvolněna smlouva mezi ČR a Ruskem, kdy mezi Moskvou a Prahou mohl operovat pouze jeden dopravce z každé země. Transaero tak přesunulo hlavní spojení s Moskvou do Prahy, v Pardubicích zredukovalo 8 rotací na pouhé dvě a ty nakonec před začátkem léta zrušilo. Zůstala tak pouze linka do Petrohradu (obsluhována B737-300) s rotací jednou týdně. Pro spottery má přesun do Prahy o to hořčí příchuť v tom, že jsou na tamní linku nasazovány B737 NG a v případě mimořádných charterů nebo navýšení kapacity B767, patrně lze o svátcích očekávat i B747. Nově se na lince objevily zbrusunové A321. Tím Pardubicích tak po 8 letech zlatá éra Transaera skončila.
V září však události nabrali rychlý spád a konec existence ohlásila samotná společnost Transaero. Kvůli dlouhotrvající insolvenci a dluhu více než 38 mld. korun došlo k ohlášení řízeného bankrotu. Společnosti nevyšla ani záchrana v podobě převzetí Aeroflotem. Postupně byl přerušen prodej letenek a začalo utlumování mezinárodních letů. Některé byly rušeny bez náhrady, některé byly obslouženy linkami Aeroflotu, zbytek z posledních sil společnost odlétala sama. Konečný útlum a zastavení letů byl nejprve ohlášen na začátek (mezinárodní) a polovinu (tuzemské) října, nakonec došlo k posunu na polovinu prosince. Dosud fungující linka Petrohrad-Pardubice byla udržena až do samého konce, tedy do konce letního letového řádu. Od zimního letového řádu s linkou společnost nepočítala ani před ohlášením úpadku. Poslední let do Pardubic vykonalo Transaero Airlines 24. října 2015 s B737-400 registrace EI-CZK.
Lety do Pardubic byly obsluhovány výhradně boeingy 737, převážně verzí tzv. classic generation (-300, -400, -500). Next generation byla nasazována spíše na mimořádné chartery a navýšení kapacity na linkách. Byť novězískané -700vky pravidelně létaly linkové lety během zimy 2012/13. Pouze jednou se v Pardubicích objevil typ B767-300ER jako změna typu na lince.

Následující galerie obsahuje fotografie všech letounů z flotily, které LKPD navštívily. Chybí pouze B735 reg. EI-DTU, kterého jsem vyfotit nestihl (nyní odstaven) a B738 reg. EI-RUC, který přiletěl za nepříznivého počasí.
B737-300
EI-DOH

EI-DOH

737-31S, vyroben 1997, předchozí provozovatelé Deutsche BA, Fly-DBA, Air Sahara, Air One a Air Italy. U Transaera létá od srpna 2011.
EI-CXN

EI-CXN

737-329, vyroben 1987, předchozí provozovatelé Sabena a UG, u Transaera od května 2002.
EI-CXR

EI-CXR

737-329, vyroben 1989, předchozí provozovatelé Sabena a Air Ukraine, u Transaera od června 2002.
EI-ERP

EI-ERP

737-33S, vyroben 1998, předchozí provozovatelé Varig a Norwegian Air Shuttle, u Transaera od května 2011.
B737-400
EI-DDK

EI-DDK

737-4S3, vyroben 1989, předchozí provozovatelé Air Europe, Markair, Jet Airways, Sahara India Airlines a JAT Airlines, u TSO od prosince 2003.
EI-CXK

EI-CXK

737-4S3, vyroben 1992, dříve u British Midland Airways, GB Airways a Skynet Airlines. U TSO od září 2004.
EI-DNM

EI-DNM

737-4S3, vyroben 1989, dříve u Air Europe, Markair, Jet Airways, Sahara India Airlines, Air Sahara a Futura International. U TSO od března 2006.
EI-DDY

EI-DDY

737-4Y0, vyroben 1991, dříve u Turkish Airlines a Malév. U TSO od května 2004.
EI-CZK

EI-CZK

737-4Y0, vyroben 1989, dříve u Cayman Airways, Istanbul Airlines, FSB, Royal Airways a Skynet Airlines. U TSO od srpna 2004.
B737-500
VP-BYI

VP-BYI

737-524, vyroben 1998, dříve u Continental Airlines, u TSO od prosince 2007.
VP-BYJ

VP-BYJ

737-524, vyroben 1998, dříve u Continental Airlines, u TSO od dubna 2008.
VP-BYT

VP-BYT

737-524, vyroben 1998, dříve u Continental Airlines, u TSO od června 2009.
VP-BYP

VP-BYP

737-524, vyroben 1998, dříve u Continental Airlines, u TSO od července 2009.
VP-BYQ

VP-BYQ

737-524, vyroben 1998, dříve u Continental Airlines, u TSO od května 2010.
VP-BYO

VP-BYO

737-524, vyroben 1998, dříve u Continental Airlines, u TSO od srpna 2010.
VP-BYN

VP-BYN

737-524, vyroben 1998, dříve u Continental Airlines, u TSO od října 2010.
EI-UNG

EI-UNG

737-524, vyroben 1998, dříve u Continental Airlines, u TSO od května 2011.
VP-BPD

VP-BPD

737-5K5, vyroben 1991, dříve u Hapag Lloyd, Galaxy Airways, Air Senegal International, Hapag Lloyd Express a TUIfly. U TSO od května 2007.
VP-BPA

VP-BPA

737-5K5, vyroben 1991, dříve u Hapag Lloyd, Air Zena Georgian Airlines, Hapag Lloyd Express a TUIfly. U TSO od července 2007.
EI-DTX

EI-DTX

737-8Q8, vyroben 1997, dříve u Rio Soul, Lithuanian Airlines, Interstate a Jamal. U TSO od ledna 2007.
EI-DTV

EI-DTV

737-5Y0, vyroben 1992, dříve u China Southern Airlines. U TSO od února 2007.
EI-DTW

EI-DTW

737-5Y0, vyroben 1992, dříve u China Southern Airlines. U TSO od ledna 2007.
B737-700
EI-ETX

EI-ETX

737-7Q8, vyroben 2005, dříve u Malév. U TSO od června 2012.
EI-EUX

EI-EUX

737-7Q8, vyroben 2004, dříve u Malév. U TSO od května 2012.
EI-EUW

EI-EUW

737-7Q8, vyroben 2004, dříve u Malév. U TSO od června 2012.
EI-EUY

EI-EUY

737-7Q8, vyroben 2004, dříve u Malév. U TSO od června 2012.
EI-EUZ

EI-EUZ

737-7Q8, vyroben 2004, dříve u Malév. U TSO od dubna 2012.
B737-800
EI-RUJ

EI-RUJ

737-81Q, vyroben 1999, dříve u Tombo Aviation, Sahara India Airlines, Air Sahara, JetLite a JetKonnect. U TSO od července 2013.
EI-RUB

EI-RUB

737-85P, vyroben 2007, dříve u Air Europa. U TSO od prosince 2011.
EI-RUF

EI-RUF

737-85P, vyroben 2000, dříve u Air Europa. U TSO od července 2012.
EI-UNJ

EI-UNJ

737-86J, vyroben 2011, zcela nový předán TSO v srpnu 2011.
EI-UNK

EI-UNK

737-86J, vyroben 2011 původně pro Air Berlin, převzat TSO v srpnu 2011.
EI-RUA

EI-RUA

737-86J, vyroben 1999, dříve u Air Berlin. U TSO od ledna 2012.
EI-RUG

EI-RUG

737-86N, vyroben 1999, dříve u Futura International, Ryan Int, Air Sahara a JetLite. U TSO od května 2012.
EI-RUK

EI-RUK

737-86N, vyroben 2000, dříve u Futura International, Ryan Int a SpiceJet. U TSO od listopadu 2013.
EI-EDZ

EI-EDZ

737-8K5, vyroben 1998, dříve u Hapag Lloyd a TUIfly. U TSO od června 2009.
EI-EEA

EI-EEA

737-8K5, vyroben 1998, dříve u Hapag Lloyd a TUIfly. U TSO od června 2009.
B767-300
EI-UNB

EI-UNB

767-3P6/ER, vyroben 1994, dříve u Gulf Air a Gulf Traveller. U TSO od února 2008.
EI-RUE

EI-RUE

737-85P, vyroben 2000, dříve u Air Europa. U TSO od května 2012.
Žlutomodrý den Berry 2015
Po roce se na chrudimském letišti opět uskutečnil letecký den. Fotoreport z této akce je ke shédnutí zde:
CIAF 2015
22. ročník tradiční letecké akce na letišti v Hradci Králové.
Aviatická pouť 2015
Jubilejní 25. ročník tradiční letecké show.
Ve dnech 8.-17.4. se na základně v Náměšti nad Oslavou konalo další mezinárodní cvičení leteckých návodčích. Tentokrát skoro výhradně zaměřené na spolupráci s legendárními bitevními stroji A-10 Thunderbolt II, i když české Mi-24 a L 159 také nezůstali pozadu. Z Náměště po dobu cvičení operovaly 4 letouny A-10C registračních čísel 81-0956, 81-0960, 81-0992 a 82-0647. Ve středu 15. dubna bylo mimořádně možné vidět i pátý stroj reg. 81-0966, který patrně v rámci výcvikového letu přiletěl z Rumunska a po krátké pauze a doplnění paliva odletěl zase zpět. Kromě A-10 bylo možné vidět běžný vojenský provoz v podobě Mi-24V, Mi-171 nebo kbelských L-410. Již v září se v Náměšti uskuteční další, větší cvičení předsunutých návodčích Ample Strike 2015.
DSC_0399.JPG
DSC_0429.JPG
DSC_0465.JPG
DSC_0546.JPG
DSC_0568.JPG
DSC_0570.JPG
DSC_0595.JPG
DSC_0600.JPG
DSC_0634.JPG
DSC_0708.JPG
DSC_0739.JPG
DSC_0741.JPG
DSC_0761.JPG
DSC_0775.JPG
DSC_0796.JPG
DSC_0820.JPG
DSC_0826.JPG
DSC_0845.JPG
DSC_0865.JPG
DSC_0902.JPG
DSC_0924.JPG
DSC_0937.JPG
DSC_0941.JPG
V této rubrice jsou fotografie letounů a vrtulníků, které se z důvodu vyřazení z provozu či nehody už nikdy nevrátí na oblohu. Většinou tyto stroje navštívili i Pardubice.
SE-RJN

SE-RJN

Tento stařičký A320 odsloužil své poslední turné u Travel Service. Poté odletěl do USA ke sešrotování, ale odkoupil ho mexický Interjet a používá ho pro pozemní výcvik. Do aktivní služby se však již nevrátí.
LX-N20000

LX-N20000

Boeing CT-49A (B707-307C) NATO navštívil Pardubice 7. dubna 2011 v rámci výcviku posádek, které běžně probíhají s typem E-3A. Byl to poslední let toho typu k nám, jelikož na podzim stejného roku byl vyřazen ze služby. Nyní slouží jako instruktážní pomůcka na letišti Ingolstadt - Manching.
7T-WGF

7T-WGF

Tato alžírská CASA C-295M navštívila Pardubice v září roku 2011. V listopadu 2012 se zřítila ve Francii, zahynulo 6 osob.
OM-ECI

OM-ECI

Eurocopter EC-120B Colibri společnosti Quantum Invest navštívil PED v září 2011. 3. března 2013 byl zničen při nehodě na Slovensku.
04

04

Antonov An-30 ruského letectva byl určen pro mise Open Skies. Během přistání v Čáslavi 23. května 2012 havaroval a částečně shořel. Několik členů posádky bylo při nehodě zraněno, avšak nikdo smrtelně.
UR-CAG

UR-CAG

Antonov An-12BK společnosti Ukraine Air Alliance byl zničen požárem v Lipsku 9. srpna 2013. Nehoda se obešla bez zranění, ale požáru padl za obět náklad - 49 tisíc kuřat.
RA-64047

RA-64047

Tupolev Tu-204-100V společnosti Red Wings se v Pardubicích naposledy objevil na charteru 29. prosince 2012. Po odletu z Pardubic měl prázdný přistát na letišti Vnukovo v Moskvě. Při přistání však havaroval a rozlomil se. Z 8 členů posádky přišlo 5 o život.
6061

6061

Aero L 159A ALCA během výluky základny Čáslav v létě 2011. Letoun se při nočním cvičném letu 22.11.2012 zřítil u Kolína, pilot nepřežil.
OK-ZJG

OK-ZJG

Z-37A Čmelák létal pod hlavičkou společnosti Agroair. Během sezóny měl svůj domov v Chrudimi odkud odlétal do okolí plnit zemědělské práce. Letoun fatálně havaroval 9 .5. 2014 nedaleko obce Sebuč u Jaroměře, pilot vyvázl se zraněními.
UR-DWF

UR-DWF

Antonov An-12BK společnosti Ukraine Air Alliance (dříve Meridian Limited) Pardubice navštívil dvakrát. Poprvé v dubnu 2011 (foto) a podruhé v prosinci téhož roku. Letoun havaroval 30.8.2014 po startu z alžírského letiště Tamanrasset, všech 7 členů posádky zahynulo.
RA-85799

RA-85799

Tento Tupolev Tu-154M byl posledním, který kdy Pardubice navštívil a to 9.1.2011. Letoun dolétal u společnosti AK Bars Aero a od léta 2014 je odstaven v Kazani.
RA-85792

RA-85792

Tupolev Tu-154M této registrace Pardubice navštívil dvakrát v barvách již zaniklé společnosti Kavkazskije Mineralnyje Vody, naposled v listopadu 2010. Z provozu byl vyřazen v létě 2011 u společnosti Kontinent a je odstaven na letišti ve Vnukovu.
1132

1132

Let L-410T Turbolet z výzbroje AČR navštěvoval Pardubice za účelem výcvikových letů a především paravýsadků. Letounu na počátku roku 2013 skončila dobová technická životnost, nyní je zakonzervovaný a odstaven v Kbelích. S opětovným uvedením do provozu armáda nepočítá. Prokazatelně Pardubice naposledy navštívil 14. listopadu 2012.
1134

1134

L-410T Turbolet má stejný osud jako sesterská registrace 1132 - na počátku roku 2013 mu skončila dobová technická životnost, nyní je zakonzervovaný a odstaven v Kbelích. S opětovným uvedením do provozu armáda nepočítá. Prokazatelně se v Pardubicích naposledy ukázal 21. listopadu 2012.
EI-ETJ

EI-ETJ

Airbus A321-231 Metrojet (Kolavia). Tato A321 několikrát LKPD navštívila v roce 2013 v rámci charterových letů Metrojetu. Letoun se 31.10.2015 zřítil po startu z egyptského Sharm el Sheikhu. Jednalo se o teroristický útok kozomrdského islámského státu, při kterém zahynulo všech 224 lidí na palubě.
Národní dopravce ČR pardubické letiště využívá pro tzv. base training, tedy pro výcvikové lety posádek. Během tohoto výcviku piloti provádí přiblížení na dráhu s letmým přistáním (touch and go). Každý pilot nalétá několik okruhů a poté naplno přistane a dojde k výměně žáka. Tyto lety obvykle trvají 1-2 hodiny.
Airbus s výročním logem k 90. výročí od založení společnosti.
Výroční logo

Výroční logo

Jméno / odeslat anonymně
Opište prosím kontrolní kód "6913"
Děkuji. Většina fotek je na Olympus E520 se základním sklem 40-150 mm. Fotky od konce prosince 2014 už jsou na Nikon D5200 s objektivy Nikkor 18-105 a 70-300 mm.
Moc hezké fotky,mohu se zeptat čím fotíš.
Moc hezké fotky,mohu se zeptat čím fotíš.
Moc pěkné stránky, udržované, přehledné, bohaté na superfotky
Super fotografie :) jen tak dále :)
Copyright 2015 © Kuba Jirásek.
Veškeré použití fotografií či textů pouze se svolením autora!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one