face.jpg
Zde můžete umístit informace o autorovi stránek
Amatérské stránky věnované provozu na pardubickém letišti aneb pohled z druhé strany plotu okem spottera.

V rubrice Provoz LKPD budu postupně přidávat fotografie zajímavých, ale i běžných pohybů na pardubickém letišti. Přednost budou mít aktuální věci, ale postupně se budu snažit přidávat fotografie staršího data a vytvářet další rubriky věnované konkrétním tématům. Ať už z prostředí LKPD či z airshow a podobných akcí.
Editace stránek je poměrně časově náročná, tak se prosím nedivte, že to půjde velmi pomalu :) Kvalita fotografií je bohužel taková, jakou tento web a hlavně jeho kapacita nabízí. Chci jich zde publikovat co nejvíce, avšak to lze jen na úkor menších rozměrů a tím i rozlišení. Některé mé fotografie v lepší kvalitě však naleznete na serverech planes.cz, aeroplany.cz, planecrazy.sk a russianplanes.net.
Zahájení linky UN461/2 Pardubice - Petrohrad.
Zahájení linky UN461/2 Pardubice - Petrohrad.

Základní info

Naváděcí řada v noci.
Naváděcí řada v noci.
"Bůh člověku do života nezapočítává čas, který stráví prohlížením fotek letadel."

— Barrett Tillman, letecký historik a spisovatel
Pardubice se právem dají považovat za kolébku aviatiky v Čechách. Základem tohoto faktu je místní rodák Ing. Jan Kašpar, který se svým strojem typu Blériot vykonal legendární let z Pardubic do pražské Chuchle. Kašpar však tehdy nestartoval z místa, kde současné letiště leží.

Růst letiště v současné poloze mezi Popkovicemi, Starým Mateřovem a Starými Jesenčany nastal ke konci 20. let minulého století, kdy byl založen Východočeský aeroklub Pardubice. Ten zde své aktivity prováděl až do roku 1939, kdy při okupaci zabrali letiště Němci. Během války zde měla Luftwaffe umístěny převážně výcvikové jednotky. Ke konci války zde sídlily i bojové jednotky se stíhacími letouny. Letiště se stalo rovněž terčem spojeneckých náletů a bylo několikrát bombardováno.

Po válce se na letiště na krátkou dobu opět vrátily civilní letouny aeroklubu. Avšak rok 1948 přinesl změny a letiště se naplno stalo vojenským. Vojenský pobyt na pardubickém letišti znamenal vybudovat betonovou vzletovou a přistávací dráhu v délce 2500 metrů za dosavadní travnaté plochy. Po letecké vojenské akademii zde působil 4. stíhací letecký pluk a 18. stíhací pluk. Postupně se zde používaly letouny S-199, MiG-15, C-2, C-5, C-11, MiG-19S, MiG-19PM, MiG-21F, vrtulníky Mi-1. Působil zde i 47. průskumný letecký pluk s letouny MiG-21R, Il-28L a Il-14, později vyzbrojen Su-22. Od roku 1986 zde byl dislokován 30. bitevní letecký pluk s letouny Su-25K. Celá tato vojenská éra od poválečných let po 90. léta znamenala postupnou celkovou modernizaci letiště přizpůsobovanou vždy daným vojenským účelům - vzletová a přistávací dráha, popojížděcí systémy, odolné hangáry, řídící věže, technické zázemí, servisní a opravárenské objekty, ubytovací zařízení, kasárna a další zařízení, která daly celému komplexu podobu moderniho letiště a dnešní stávající podobu.

Od r.1994 zde působila 34. základna školního letectva. Základna vznikla z původního 30. bitevního leteckého pluku, dislokovaného v téže posádce. Zmíněný útvar byl vytvořen v roce 1956 jako 26. stíhací letecký pluk na letišti v Hradčanech. Na podzim 1958 byl přejmenován na 30. stíhací bombardovací letecký pluk "Ostravský". Administrativně tak převzal název a tradice zrušeného 30. bitevního leteckého pluku "Ostravského" z Piešťan, vytvořeného v roce 1945 jako 3. bitevní letecký pluk 1. čs. smíšené letecké divize v SSSR. Nový 30. stíhací bombardovací letecký pluk se v roce 1959 přesunul do Hradce Králové. V polovině 80. let proběhlo jeho přezbrojení, spojené s reorganizací na 30. bitevní letecký pluk a redislokací do Pardubic. Zde setrval až do roku 1994, kdy z jeho podstaty dnem 1. listopadu vznikla základna školního letectva. V době svého vytvoření byla základna zahrnuta mezi útvary 3. sboru taktického letectva. Od roku 1997 základna příslušela pod Velitelství vzdušných sil.

V roce 1993 začíná na letišti smíšený civilní / vojenský provoz. Na letišti v civilní sféře a to jak v obchodní, tak osobní přepravě působí akciová společnost East Bohemian Airport a letiště má statut mezinárodního. K účelům civilního provozu byla zrekonstruována menší odbavovací hala a tranzitní hala, v jihozápadní části letiště je skladová oblast s 18 hangáry o celkové ploše 8500 m2. V roce 2011 byla zmodernizováno naváděcí osvětlení a letiště je tak schopno působit dle ICAO kategorie CAT1. O rok později bylo na západě vybudováno nové zázemí pro techniky, sklad pohonných hmot a rozšířeny pojížděcí dráhy D, C, W a západní stojánka. V polovině roku 2013 byla schválena studie EIA pro výstavbu nového terminálu. Po sérii dlouhých protahování, opakování tendrů a různých dohadů o ceně je naděje na začátek výstavby v roce 2016.
Pravidelné letecké spojení donedávna obstarávala ruská společnost Transaero Airlines linkou do Petrohradu (dříve navíc Moskva a Jekatěrinburg). Po jejím krachu v říjnu 2015 nemají Pardubice pravidelné letecké spojení. Dále jsou provozovány pravidelné chartery, letní dovolenkářské lety (nejčastěji Bulharsko, Turecko a Řecko) i nahodilé lety malých letounů kategorie business jet. Pozadu nezůstává ani nákladní přeprava, ať už pro vojenské či civilní účely.

Současný vojenský provoz letiště zastupuje Centrum leteckého výcviku (CLV), spadající pod podnik LOM Praha. V Pardubicích se cvičí budoucí piloti AČR na letounech Z-142 (9 kusů), L-39 Albatros (7 kusů, z toho aktivní 3), Let L-410 Turbolet (2 kusy) a jednom Evektoru EV-97 Eurostar. Rovněž zde probíhá i výcvik na vrtulnících, CLV disponuje typy Mil Mi-2 (6 kusů) a Mil Mi-17 (5 kusů). Vrtulníky využívány i pro výcvik zahraničích pilotů. Letiště dále slouží jako záložní pro základnu v Čáslavi, v případě výluky jsou zde umístěny stíhací letouny JAS-39 Gripen a bitevníky L 159 ALCA. Rovněž je používáno pro potřeby NATO, nejčastěji ho pro výcvikové lety využívají letouny E-3A Sentry z německého Geilenkirchenu.

Základní charakteristiky:

typ: mezinárodní veřejné letiště
poloha: 50° 0´ 48" s. š.; 15° 44´ 19" v. d.; 226 m n. m.
dráha: 2500x75 m beton, směr 09/27
přibližovací prostředky: CAT1, ILS ve směru 27
kódy: LKPD (ICAO), PED (IATA)
frekvence: Věž 120.150 MHz, Approach 127.650 MHz
Dopravní letouny mívají i atraktivní zbarvení, zde pražský logojet B737-800 Travel Service.
Dopravní letouny mívají i atraktivní zbarvení, zde pražský logojet B737-800 Travel Service.
Cessna 525A, zástupce malých bizjetů.
Cessna 525A, zástupce malých bizjetů.
Zlíny Z-142C AF Centra leteckého výcviku
Zlíny Z-142C AF Centra leteckého výcviku
L-39C Albatros

L-39C Albatros

Mi-17 CLV

Mi-17 CLV

Vládní A319 na výcviku
Vládní A319 na výcviku
Boeing 737-500 Transaero Airlines
Boeing 737-500 Transaero Airlines
Spotting během příletu Boeingu 737-800 z Mallorcy.
Spotting během příletu Boeingu 737-800 z Mallorcy.
Diamond DA-40, zástupce general aviation.
Diamond DA-40, zástupce general aviation.
Boeing E-3A Sentry, letoun včasné výstrahy AWACS na výcviku.
Boeing E-3A Sentry, letoun včasné výstrahy AWACS na výcviku.
Antonov An-12, vzácný nákladní návštěvník.
Antonov An-12, vzácný nákladní návštěvník.
Iljušin Il-76TD-90VD, zástupce těžkého nákladního provozu.
Iljušin Il-76TD-90VD, zástupce těžkého nákladního provozu.
Copyright 2015 © Kuba Jirásek.
Veškeré použití fotografií či textů pouze se svolením autora!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one